Chcete půjčku?

16.12.201, Reflex

„MÁTE NĚJAKÉ DALŠÍ PŮJČKY?“ zeptala se obchodní zástupkyně žadatelky o úvěr, jinak čerstvé důchodkyně. „Ne. Žádnou jinou půjčku nemáme,“ odpověděla bez zaváhání energická žena, a to tak rezolutně, jako kdyby o tom chtěla přesvědčit samu sebe. „Měli jsme kdysi u vás jednu, ale to už jsou asi dva roky,“ dodala ještě.

Všechno probíhalo v pohodě.

Žena za souhlasného mlčení manžela odpovídala na otázky, předkládala požadované dokumenty. Navíc sama k důchodu ještě pracovala, takže žádost o zhruba 20 tisíc se nejevila jako problém. Stejně to viděla i zástupkyně Providentu, která si se sympatickou důchodkyní vyloženě padla do oka. Zbývalo jen projet data systémem firmy, a tak jsme s vyplněnou žádostí odešli.

LHÁŘKA

Jenže systém shodou okolností zrovna vypadl, a tak se čekání poněkud protáhlo. Mezitím manažer Providentu hodnotil návrh zběžným pohledem, částka se mu zdála na možnosti důchodců vysoká, ale jinak proti ní nic neměl. Vtom vyjely výsledky: manželé mají u Providentu pět aktivních půjček v celkové hodnotě přes sto tisíc korun.

„Vy jste mi lhala,“ řekla zklamaně distributorka půjček, když jsme se vrátili s výsledkem. Sama byla překvapena, jak moc se mohla splést v odhadu povahy člověka, i když už zažila ledacos. Ze zatnutých zubů a vytrčené brady důchodkyně čišela marná snaha zachovat uraženou hrdost. Z očí však bylo znát ponížení. Nakonec se uchýlila k absurdní obraně: „Já jsem ani nevěděla, že jste z Providentu.
A manžel jde za 14 dní na operaci.“ Každé slovo však již bylo marné – zapsala se jako profesionální lhářka.

NA 500 PROCENT

Velmi mě zajímalo, zda Provident při sjednávání půjčky říká svým zákazníkům všechno. Když jsem si totiž v rámci přípravy na článek nechal na jejich webu spočítat, na kolik takový úvěr přijde, zalapal jsem po dechu. RPSN, tedy roční procentní sazba nákladů, byla v rozmezí od 200 do 500 procent. A to si někdo vezme?Je třeba říct, že 500 procent neznamená, že člověk zaplatí pětkrát víc, než si půjčil. Ve skutečnosti například při půjčce 14 tisíc zaplatí v pravidelných týdenních částkách během 30 týdnů navíc necelých devět tisíc korun. RPSN započítává fakt, že se platí každý týden.

Odpověď na položenou otázku zní ano. Lidé si berou tyto úvěry s plným vědomím výše celkových poplatků i frekvence a výše splátek. Obecně jde o lidi, jimž nepůjčí banka. Buď mají malý příjem, nebo další půjčky, kvůli kterým jim klasický úvěr banky už nedají. A nejsou to zdaleka jen chudí zákazníci.

A CO KDYBYCHOM VÁS ZABILI?

Někdy ale zákazníky nezajímají jen peníze. „Měla jsem jednoho takového klienta. Splácel dobře, v tom nebyl problém. Jednou jsme se ale spolu zapovídali a on mě potom začal zvát k sobě nejdřív na kafe, pak že koupí flašku,“ vypravuje cestou za svou další klientkou vyslankyně Providentu.

„Bylo jasné, o co mu jde, ale dělala jsem, že nechápu, a vždy nějak odmítla. Když jsem ho pak potkala v obchodě, tvářil se uraženě.“ Nakonec se ale rozmluvil a vše vysvětlil. Ovšem po svém: „Stejně jsem si myslel, že vás vošukám.“ Poté šla jeho platební morálka rapidně dolů.

Příběh o chlípníkovi skončil a u našeho auta stojí žena s dvoustovkou: „Dneska víc nemám, zítra mi hrozí exekuce.“

Na Břeclavsku loni v říjnu zavraždil muž jednu z „výběrčích“ Providentu, jež si přišla pro pravidelnou týdenní splátku. „Dost jsme to prožívali,“ říká mi její pražská kolegyně. „Několik dní po události jsem šla kvůli půjčce k novým lidem do bytu. Ten byl plný lidí v náladě. Věděli, co se v Břeclavi stalo, a začali si ze mě dělat srandu,“ vzpomíná. „A co kdybysme vás taky zabili?“ smáli se. „Ale čím my bysme to udělali? A kam bychom vás tady schovali?“ předstírali zamyšlení v narážce na to, že vrah z Břeclavska schoval mrtvé tělo ve sklepě. „Měla jsem opravdu strach. Říkala jsem si, že to asi nemyslí vážně, ale přece jen – vždyť jen chvíli předtím se to skutečně stalo. Byla jsem fakt ráda, když jsem odtamtud vypadla,“ vzpomíná pracovnice Providentu.

STUD ZA PŮJČKU

„Mám jednoho skvělého zákazníka. Je to alkoholik, ale je dobrej. Vždycky v den výplaty mi zavolá: ,Přijeďte si pro peníze. Ale dneska.Já to už zítra mít nebudu.‘ A já jedu,“ říká jedna obchodní zástupkyně a druhá ji doplňuje: „Dobré je si pro splátky jezdit na silvestra do hospody. To platí i lidi, kteří se jinak placení vyhýbají. Nic jiného jim totiž nezbývá. Když jsem takhle přišla poprvé a hledala svého klienta, celá hospoda ztichla, že byste slyšel upadnout špendlík. Pěkně jsem ho vylekala.“

Jedeme na jedno pražské sídliště za dlužnicí, která už několik týdnů nebere telefon. „Tohle mě mrzí,“ kroutí hlavou zástupkyně. „Já můžu dočasně snížit splátky na minimum, vždycky jsem schopna se s těmi lidmi nějak domluvit, když vidím, že opravdu nemají ani korunu. Ale když mi někdo přestane zvedat telefon, tak s tím nemůžu nic dělat.“ Vstupujeme dovnitř paneláku a zástupkyně už poněkolikáté lepí na poštovní schránku znovu a znovu strhávanou výzvu k zaplacení, již vidí všichni z paneláku.

Kdo je nejlepší zákazník? Ten, který půjčku před někým tají, shodují se pracovníci Providentu. „Neříkejte to manželovi.“ „Neříkejte to mamince.“ Takový člověk se pak ze všeho nejvíc bojí, že se o jeho úvěru někdo dozví, a nesplácet si nedovolí. „Lidi se za tyhle půjčky stydí, před přáteli je nepřiznávají. Naopak, někdy si ještě přisadí: ,Já a Provident? Copak jsem blázen?‘ Jenže ve skutečnosti má třeba už třetí půjčku,“ popisuje vztah zákazníků obchodní zástupkyně. Spolu se Slovenskem má jenom Provident přes 400 tisíc klientů.

FALEŠNÉ OBČANKY

Kdybych šel jenom náhodně kolem a zaslechl bych jejich rozhovor, myslel bych si, že jsou to přátelé – obchodní zástupce a klient. Každotýdenní setkávání, byť pro jednu stranu s nepříjemným důvodem, se projevuje. Navzájem toho vědí o sobě mnohdy víc než jejich skuteční kamarádi. Někteří zákazníci, zvláště ti, co žijí sami, mají sklon svěřovat se o celém svém životě. Ale platí to i opačně.

„Lidi na nás zkoušejí různé finty,“ říká jedna obchodní zástupkyně.

„Třeba jsem na sebe prozradila svoje hobby. A zakrátko nový zájemce o půjčku, soused mého klienta, při našem setkání neustále stáčel hovor právě na můj koníček. Bylo to do očí bijící. Prostě si to řekli.“

„Když jsem u Providentu začínala, dostala jsem adresu, na které bydlela romská rodina. Chtěli půjčku a splňovali potřebné parametry. Se splátkami nebyl žádný problém, platili. Asi po měsíci na doporučení jejich příbuzní požádali o půjčku taky. Dostali ji a taky začali normálně splácet,“ vypráví pracovnice Providentu s tím, že se to ještě jednou zopakovalo. „Počtvrté už jsem ale další půjčku nedala. Tím splácení skončilo – už neměli z čeho. Zmizeli a už jsme je nevypátrali. Navíc se ukázalo, že měli falešné občanky.“

„Dost mě to trápilo. Vyrostla jsem v chudé rodině, tatínek poctivě šetřil, aby nám dětem mohl něco dopřát. A tady jen tak někdo ukradl desítky tisíc,“ říká smutně pracovnice Providentu.

TAKY LIDI

„S těmi lidmi se vidím každý týden, nejde nenavázat určitý vztah. Když pak třeba přestanou platit na delší dobu a prosí mě o odklady, měla bych na ně víc tlačit, třeba o tom říct manželovi či manželce, před nimiž to tají. Ale pak mám pocit, že jsem je zradila v obtížné chvíli,“ říká jedna z obchodních zástupkyň. „Je to takový vnitřní boj – zradit nebo ošidit sebe.“

Je zvláštní si uvědomit, že na obou stranách toho obchodu jsou lidi, že to není lichvářská společnost proti bezmocnému chudákovi.

„Jednou se o půjčce svého syna, kterou jsem dala, dozvěděla jeho matka – právnička. Okamžitě na mě naběhla, jednala se mnou jako s kriminálníkem – lichvářem. Nakonec jsme se dohodli, zaplatila to za něj a bylo.“

PSYCHOLOGICKÁ VÁLKA

Úroky placené u firem, jako je Provident, jsou mnohonásobně vyšší než u normální půjčky v bance. Odráží se v tom rizikovější klientela, každotýdenní osobní styk a spousta pracovníků, kteří jsou k takovému přístupu potřeba.

Na druhou stranu má dlužník jednu výhodu: na rozdíl od bank mu automaticky nenabíhá penále, když i delší dobu platí nižší částku, než by měl. I tato možnost se odráží v celkové ceně úvěrů. Klíčové je, aby platil stále aspoň něco.

V opačném případě, nejčastěji když přestanou úplně komunikovat a neberou telefon, se dostanou pod centrální vymáhání dluhů.

Tady začíná psychologická válka. Vyslechnout takový hovor operátorky, jež mluví s problémovým zákazníkem, je zážitek vrcholné asertivity. Operátorky přesně vědí, co na kterou reakci odpovědět, jak se dostat ke kýženému výsledku: „Nezaplatil jste.“ „Víte, co vám hrozí?“ „Můžete zaplatit aspoň něco?“ „To je málo.“ „A zaplatíte to tento měsíc?“ „Kdy?“ „Kdy přesně?“ „Takže tuto částku k tomuto datu. Dobře, a dále budete platit podle splátkového kalendáře, který vám zašleme ...“ Pro některé byl tento zážitek tak nepříjemný, že jsou z dluhů definitivně vyléčeni.

A JEŠTĚ DOVĚTEK

Dluhy jsou fenoménem dnešní doby. Nemyslím té předvánoční.

Navzdory všeobecnému přesvědčení nejsou dárky příliš velkým důvodem pro tento typ půjčky.

Dluhová krize otřásá celým světem a hrozí bankroty celých zemí. A lidé jsou na tom stejně.

Často se zcela vážně volá po tom, aby půjčky na vysoký úrok byly zcela zakázány. Mluví se o omezení na maximální RPSN 35 procent. Má to být řešení problému, kdy velké úroky stahují dlužníky do ještě větších nesnází, než za jakých si půjčovali.

Ale má to logiku? Žehrat na vysoké zadlužení je pěkné, ale tím, že půjčky nuceně zlevní, se tomu rozhodně nepomůže. Naopak – levnější půjčky přitáhnou další zájemce. Krom toho lze to snadno obejít, klient na začátku prostě podepíše větší částku, než jakou si skutečně půjčil. Ostatně dělalo se to tak už ve středověku, kdy bylo půjčování na úrok zakázané. Podobným omezováním tak dosáhneme spíš úniku do šedé ekonomiky než vyřešení problému dluhů.

Navíc, pokud by stát takto uznal, že člověk není schopen vyhodnotit svou vlastní finanční situaci a postarat se o sebe, pak by mu měl rovněž odejmout volební právo. Jestli nedokáže rozhodnout o sobě, pak může těžko rozhodovat o ostatních.

Zároveň se autor těchto řádek modlí, aby si nikdy nemusel takovou půjčku pořizovat.

CHCETE SE VYHNOUT DLUHOVÉ PASTI?

Nepůjčujte si. Když už si půjčujete, nedělejte to u neznámých společností a dobře si spočítejte, zda jste schopni splácet. Získejte jistotu, že smlouvě o úvěru věrozumíte a víte, kolik činí úroky.

Když máte problém se splácením, neřešte to novou půjčkou s vysokými úroky. Pokud jste porušili všechny předchozí body a nepomohou vám ani příbuzní či kamarádi, obraťte se na odbor odborníky a zvažte vyhlášení osobního bankrotu tu jako ochranu před exekucí.