Češi neutrácí. Počet lidí, kterým na konci měsíce zůstává polovina příjmu, se zdvojnásobil.

V nouzi si pak mnohem častěji půjčují od rodiny. U příbuzných se v posledním roce zadlužil každý čtvrtý Čech.

Češi jsou spořivý národ a umí si odkládat peníze na horší časy. Každý desátý má na konci měsíce k dispozici polovinu příjmu, čtvrtinu příjmu uspoří dokonce 40 % lidí. Ve srovnání s Poláky, Maďary a Rumuny jsme na tom v úsporách zdaleka nejlépe. Na druhé straně u nás vzrostl i počet lidí, kteří neušetří vůbec nic. Potvrdil to květnový mezinárodní průzkum, který pro společnost Provident provedla agentura Kantar. Šetrnost Čechů potvrzuje i pokles zájmu o využívání půjček u finančních institucí. Naopak v případě potřeby se mnohem častěji obracíme na rodinu či přátelé. V sousedních zemích je trend podobný, proti proudu jdou pouze Poláci, kteří si pro půjčku k příbuzným chodí rok od roku méně.

Šetřit se snaží všichni, Češi to dokážou nejlépe

Pokud jde o příležitost vytvářet si finanční polštář, jsou na tom Češi, ve porovnání s dalšími srovnávanými národy, velmi dobře. Průzkum ukázal, že každému desátému Čechovi po uhrazení všech výdajů zbývá půlka jeho příjmu. Ještě vloni to takto měl jen každý dvacátý. 40 % českých respondentů pak po uhrazení všech pravidelných výdajů hospodaří s částkou ve výši 20 až 50 % příjmu. Pro srovnání, v Maďarsku má stejnou část příjmu k dispozici jen 17 % lidí, v Polsku čtvrtina. Ačkoli ze srovnání s dalšími státy vycházíme jako rekordmani v šetření a úsporách, roste i skupina lidí, kterým po zaplacení účtů nezbývá vůbec nic (8,8 %).

Schopnost spořit pravidelně klesla u nás i u sousedů

U českých i zahraničních domácností meziročně poklesla schopnost každý měsíc pravidelně odkládat nějakou částku stranou. Zatímco za hranicemi si pravidelně peníze odkládají jen 4 lidé z 10, v České republice to dokáže téměř polovina (47,8 %) dotazovaných, ale meziročně vidíme pokles o 5 p. b. Nejhůře se daří spořit lidem v produktivní věkové skupině 35 až 44 let, kde se podíl těch, kteří zvládají spořit každý měsíc, meziročně snížil o 16 p. b. Větší potíže v pravidelném spoření mají Maďaři a Rumuni. Peníze stranou si v těchto zemích odkládá jen zhruba každý třetí.

Počet lidí, kteří si pravidelné měsíční úspory nemohou dovolit, ale snaží se myslet na horší časy a spoří alespoň nepravidelně, rok od roku stoupá. Aktuální data ukazují, že za poslední rok takto spořilo 29,5 % Čechů. Ve větší míře se jedná o ženy, které si nemohou dovolit pravidelné měsíční spoření. Zhruba každý pátý z nás ale na spořicí účet za poslední rok neposlal nic.

S půjčkami u finančních institucí Češi váhají

Lidé v České republice jsou obezřetnější i v zadlužování. Bez půjčky se v posledním roce obešla více než polovina Čechů. Meziroční srovnání ukazuje, že stále méně lidí se zadlužuje u finančních institucí (17,8 % v roce 2022 vs. 15,9 % v roce 2023). Zatímco zájem o nebankovní půjčky zůstává v meziročním srovnání na stejné úrovni, banky zaznamenávají jistý pokles. Podle letošních dat si v posledním roce půjčku či úvěr z banky vzalo 12,8 % respondentů. V předchozím roce bylo přitom takových lidí o 2,4 p.b. více. Nejméně se u bank zadlužují lidé ve věkové skupině 55 až 65 let, kde zájem meziročně poklesl o 12,6 p.b. „Nebankovní sektor sice meziroční pokles nezaznamenává, dlouhodobě ale pozorujeme změnu v přístupu ke spotřebitelským úvěrům jako takovým. Lidé jsou v tomto ohledu mnohem zodpovědnější a omezují především půjčky na zbytné položky. Mnohem častěji je pak využívají na investice do vlastního bydlení skrze rekonstrukce či potřebné opravy,“ uvádí Evžen Chlanda, marketingový ředitel Provident Financial.

„V nouzi poznáš rodinu“ platí stále víc

O služby bank a finančních institucí je menší zájem, zato však sílí finanční podpora ze strany rodiny. Za poslední rok se s prosbou o půjčku na své příbuzné obrátil každý čtvrtý Čech. Od přátel si za poslední rok půjčil každý desátý, což je 2x více než v předchozím období. Přátelé hrají důležitou roli i v krizových situacích a z případných finančních potíží pomohou každému pátému dotazovanému. Klíčová role ve finanční krizi ale náleží rodině. Když je zle, rodiče poskytují podporu ve 36 % případů, partneři v těžkých okamžicích pomohou každému pátému respondentovi. Důležití jsou také ostatní rodinní příslušníci, kteří podpoří 23 % dotazovaných. Přitom ještě vloni by si lidé o pomoc širšímu příbuzenstvu řekli jen v 15 % případů. „Z našeho jarního průzkumu, realizovaného jen v České republice víme, že Češi jsou nejochotnější náhlé finanční krize řešit v rodinném kruhu a nejčastěji pak s partnerem. Téměř 60 % sezdaných lidí totiž uvedlo, že pokud by do manželství nečekaně vstoupily partnerovy dluhy, situaci by řešili společně. Napospas dluhům a nevyřešeným závazkům by svého partnera nechalo jen 8 % Čechů,“ doplňuje Evžen Chlanda.

Do rodinných půjček se nejčastěji vrhají Rumuni

Půjčování od členů rodiny není nic neobvyklého ani v sousedních zemích. Za posledních dvanáct měsíců si od blízkých nechalo finančně pomoci přes 26 % dotazovaných. Nejvíce si pro půjčku k příbuzným chodí Rumuni. Takovou formu finanční podpory za poslední rok využila více než třetina z nich (34,9 %). Naprosto odlišnou situaci pozorujeme v Polsku, kde objem rodinných půjček od roku 2021 (27 %) neustále klesá až na letošní hodnotu 22,6 %.

O průzkumu

Průzkum pro společnost IPF provedla výzkumná agentura Kantar na vzorku 500 osob ve věku 18-75 let na všech trzích společnosti IPF (Austrálie, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Mexiko, Polsko a Rumunsko).