blog

Dědictví aneb co je moje, to bude tvé

Provident
14 01 2022 10:00

A tohle bude jednou tvoje, až já tady nebudu. Věta, kterou jsme od prarodičů nebo rodičů určitě někdy slyšeli. Jenže, co když nemají pravdu? Víte, jak se dědí, když babička odejde bez závěti? Tak věnujte pozornost následujícím odstavcům.

Jak probíhá dědické řízení?

Po úmrtí se vždy zahájí dědické řízení, aby se rozdělilo dědictví i dluhy mezi dědice. Dědické řízení musí proběhnout i v případě, pokud zesnulý neměl žádný majetek. Smrt obvykle nahlásí lékař matričnímu úřadu v místě bydliště zemřelého.

Matrika vystaví úmrtní list a následně oznámí tuto skutečnost soudu, který pověří notáře, aby zahájil dědické řízení. Aby bylo dědické řízení nestranné, musí proběhnout s notářem a potenciální dědici si nesmí notáře vybrat. Pokud máte pocit, že je notář někým ovlivněn, můžete podat námitku podjatosti.

Notář si pak předvolá jednoho z dědiců k předběžnému šetření. Většinou je to nejbližší osoba zemřelého, která poskytne informace o dalších dědících i o majetku. Tyto informace si pak notář ještě sám ověří. Notářův hlavní úkol spočívá v tom, aby zjistil, zda existuje závěť, anebo se bude dědit podle zákonné posloupnosti.

Notář si následně v Centrální evidenci obyvatel potvrdí všechny dědice a na katastru nemovitostí zajistí veškerý movitý majetek. U nemovitého majetku prověří bankovní účty. Celý proces ověřování a zjišťování informací trvá okolo 3 měsíců. (Pokud je vše jasné, rodina spolupracuje a veškeré informace jsou snadno dohledatelné.)

Oceňování majetku

Po procesu ověřování přichází na řadu oceňování majetku – tedy veškerých hmotných i nehmotných statků a dluhů vzniklých během života zemřelého. Musí se ověřit cena, za jakou by se movitý majetek momentálně prodal, a notář vše sepíše do soupisu aktiv a pasiv. V případě malého majetku, jako jsou spotřebiče a další vybavení, stačí jen ocenit věci se souhlasným prohlášením dědiců. Drobné šperky a osobní věci zemřelého se v rámci dědického řízení nenaceňují, záleží tedy na domluvě mezi dědici, komu připadnou. Pokud se bude dědit dům, byt, pozemek musí se pozvat specialista na oceňování majetku.

Jak se rozděluje dědictví?

V poslední fázi dědického řízení si notář pozve všechny dědice na konečné jednání. Za jejich přítomnosti zazní soupis veškerého majetku a dluhů a poučí dědice o tom, že mají právo dědictví odmítnout – jelikož je možné zdědit nejen majetek, ale i dluhy. Dědic se také může vzdát dědictví ve prospěch jiné osoby – přenechá svůj podíl jinému dědici, který s tím musí souhlasit. Všichni dědicové pak s notářem uzavřou dohodu o vypořádání dědictví, podle které se bude dědit. Tímto dědické řízení končí.

TIP: V článku: Jak uchránit děti před zadlužením, jsme se zabývali tím, že můžete zdědit majetek, ale i dluhy. Poradíme, jak takové dědictví odmítnout a tím se vyhnout dluhu po rodičích.

Dědictví aneb co je moje, to bude tvé

Dědictví ze zákona

V případě, že po sobě zemřelý nezanechá závěť, postupuje notář podle zákonné posloupnosti, ve které se dědici dělí do 6 tříd:

  • 1. třída – dědí manžel/manželka a děti. Všem připadne stejný díl, pokud některé z dětí nedědí, podíl přejde na potomky, tedy vnoučata zemřelého. Pokud nemá zemřelý děti, postupuje se do 2. třídy.
  • 2. třída – pokud nedědí děti zemřelého tak si dědictví rozdělí manžel/manželka a rodiče zemřelého, případně osoby, které žily se zemřelým alespoň 1 rok anebo byly odkázány výživou. Partner zemřelého dědí minimálně polovinu dědictví, ostatní dědí rovným dílem.
  • 3. třída – pokud nedědí manžel/manželka, dědictví se dělí mezi sourozence a osoby, které sdílely se zemřelým domácnost alespoň 1 rok před smrtí. Pokud někdo ze sourozenců nežije, mohou dědit jeho děti (vnoučata ne).
  • 4. třída – pokud nedědí nikdo ze 3. třídy, tak dědí prarodiče zemřelého rovným dílem.
  • 5. třída – pokud nedědí nikdo ze 4. třídy, tak dědí praprarodiče zemřelého rovným dílem.
  • 6. třída – pokud nedědí nikdo z 5. třídy, tak dědí vnuci sourozenců zemřelého (prasynovci a praneteře) a děti prarodičů (tety a strýcové).
Dědictví propadá státu v případě, že žádná z těchto 6 skupin neexistuje. V roce 2020 stát takto získal majetek v hodnotě 225 milionů korun.

Závěť

Závěť má přednost před dědickým právem. Pokud v závěti není rozdělené celé dědictví, tak se hledí na závěť a pak se dědí podle dědického zákona. I přesto jsou osoby, které dědí, i když o nich v závěti není ani zmínka. Jsou to neopominutelní dědicové – děti zemřelého a případně vnoučata. Jejich vyjmutí ze závěti se považuje za oficiální vydědění, které má ale svá pravidla.

Závěť uschovává pověřený notář, který provede zápis do elektronické evidence právních jednání u Notářské komory ČR. Zůstavitel má v právo závěť kdykoliv zrušit.

Dědická daň zrušena v roce 2021

Majetek, který získáte během dědického řízení, je osvobozen od všech daní. Dědictví se posuzuje jako bezúplatné nabytí a je podle § 4a zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů osvobozeno od daně z příjmů. Jediné, co tedy musíte zaplatit, je odměna notáři a odměna pro znalce, který ohodnocoval majetek. Odměnu pro notáře stanovuje vyhláška. Zásadním vlivem na cenu je právě hodnota převáděného majetku.