Až 41 % domácností má obavu, že finančně nevyjde. Co ukazují nová data
Podle dat Provident Barometru až 41 % domácností s nižšími příjmy má obavu, že v letošním roce finančně nevyjde, zatímco u běžné populace je to zhruba čtvrtina.

Jak si vytvořit zdravé finanční návyky? Podívejte se na data Provident Barometru a praktické tipy, jak lépe plánovat výdaje, spořit a budovat rezervu.
Obsah
Mít své finance pod kontrolou neznamená pouze pravidelně si odkládat peníze stranou. Důležité je také vědět, kolik každý měsíc utratíme, s jakými výdaji můžeme počítat dopředu a kolik prostoru nám po zaplacení běžných nákladů skutečně zbývá.
Aktuální výsledky Provident Barometru ukazují, že finanční situace Čechů má několik různých tváří. Na jedné straně se zlepšuje jejich dlouhodobá finanční odolnost a téměř polovina Čechů si pravidelně každý měsíc něco odkládá. Na straně druhé ale klesá počet lidí, kterým po zaplacení běžných nákladů zbývá větší část příjmu, a přibývá těch, kteří žijí od výplaty k výplatě.
Co z toho plyne? Finanční zdraví není jen o tom, kolik máme naspořeno. Důležitou roli hrají také každodenní finanční návyky.
Podle letošního Provident Barometru zůstává po zaplacení všech životních nákladů alespoň nějaká částka 84 % Čechů. Je to o pět procentních bodů méně než v předchozím roce.

Ještě výraznější změna je vidět u lidí, kterým na konci měsíce zůstává alespoň pětina příjmu. V roce 2025 to uvedlo 52 % respondentů, letos už jen 43 %. Zároveň vzrostl podíl lidí, kteří žijí od výplaty k výplatě, z 9 na 13 %.
Pozitivní zprávou je vývoj ve spoření. 48 % Čechů si pravidelně každý měsíc odkládá část příjmu. Podíl lidí, kteří si spoří pravidelně stejnou částku, vzrostl z 16 % v roce 2025 na 22 % v roce 2026. Klesl také podíl těch, kteří si nespoří vůbec, z 22 % na 18 %.

Zlepšuje se také dlouhodobá finanční odolnost. Více než čtvrtina Čechů uvádí, že by jejich úspory při výpadku hlavního příjmu vydržely 12 měsíců nebo déle. V loňském roce to uvedlo 15 % respondentů. Podíl lidí bez úspor nebo finanční rezervy zároveň klesl z 18 % na 13 %.

Češi si dokážou vytvářet úspory a zlepšuje se jejich dlouhodobá finanční odolnost. Současně ale části domácností zbývá po zaplacení běžných nákladů méně peněz. Finanční zdraví proto nelze posuzovat podle jediného ukazatele.
Zdravé finanční návyky nejsou o tom, že každý člověk musí hospodařit podle stejného pravidla nebo si odkládat stejnou částku. Každá domácnost má jiné příjmy, výdaje i životní situaci.
Jde především o to mít přehled o vlastních penězích a dělat finanční rozhodnutí s vědomím toho, jak ovlivní současný i budoucí rozpočet.
V praxi to znamená například vědět, kolik každý měsíc utratíme, pravidelně si odkládat část příjmu podle svých možností, počítat s většími výdaji dopředu a průběžně kontrolovat, jestli naše nastavení stále odpovídá realitě.
Nejde tedy o jednorázovou změnu. Zdravé finanční návyky vznikají především pravidelností.
Prvním krokem nemusí být hledání úspor. Mnohem užitečnější je nejprve zjistit, kam vaše peníze skutečně každý měsíc odcházejí.
Sepište si pravidelné výdaje, jako jsou bydlení, energie, potraviny, doprava nebo splátky. Přidejte také výdaje, které se objevují nepravidelně, například pojištění, servis auta, školní potřeby nebo větší nákupy do domácnosti.
Teprve když máte celkový obrázek, můžete dobře posoudit, kolik vám po zaplacení běžných nákladů skutečně zbývá.
Přehled o výdajích není o tom zakázat si každou kávu nebo víkendový výlet. Je o tom vědět, za co své peníze utrácíte a zda to odpovídá vašim možnostem.
Pravidelnost může být důležitější než samotná výše částky.
Podle Provident Barometru si 48 % Čechů každý měsíc pravidelně něco odkládá. Zároveň vzrostl podíl lidí, kteří si spoří stejnou částku každý měsíc, z 16 % v roce 2025 na 22 % v roce 2026.
Pokud vám rozpočet nedovolí odkládat velkou část příjmu, nemusí to znamenat, že nemá smysl začít vůbec. Důležité je najít částku, kterou dokážete odkládat dlouhodobě, aniž by tím utrpěly vaše běžné výdaje.
Pomoci může například nastavit si převod části příjmu automaticky krátce po výplatě. Peníze se tak odloží dříve, než je stihnete utratit.
Pokud řešíte konkrétně vytvoření finanční rezervy, podrobnější návod najdete v našem článku Jak si vytvořit finanční rezervu i s menším příjmem.
Tohle rozlišení může v domácím rozpočtu udělat překvapivě velký rozdíl. Nepravidelný výdaj není totéž co nečekaný výdaj.
Pojištění auta, školní potřeby, servis nebo vánoční nákupy možná neplatíte každý měsíc, ale často víte, že během roku přijdou. Pokud s nimi v rozpočtu vůbec nepočítáte, mohou vás ve chvíli, kdy dorazí, nepříjemně překvapit.
Jednoduchým řešením může být rozdělit si větší výdaj na menší částky. Pokud například víte, že vás jednou ročně čeká výdaj 12 000 korun, můžete si na něj průběžně odkládat 1 000 korun měsíčně.
Skutečně nečekané situace jsou samozřejmě jiná věc. Pokud například přijde náhlá oprava auta nebo porucha domácího spotřebiče, může být jejich dopad na rozpočet výrazně větší. Jak takové situace řešit, jsme podrobněji popsali v článku Jak zvládnout nečekané výdaje, aniž byste se museli dál zadlužovat.
Nemusíte každý den sledovat každou korunu. Mnohem důležitější je vytvořit si jednoduchý systém, ke kterému se budete pravidelně vracet.
Jednou za měsíc si můžete položit několik základních otázek:
Taková kontrola může zabrat jen několik minut, ale pomůže odhalit problém dříve, než se z něj stane větší finanční komplikace.
Finanční plán není něco, co jednou vytvoříte a už na něj nikdy nesáhnete. Příjmy i výdaje se během života mění.
Může přijít změna zaměstnání, vyšší nájem, narození dítěte, nový automobil nebo naopak období, kdy máte k dispozici více peněz.
Zdravý finanční návyk proto znamená také umět svůj rozpočet upravit podle aktuální situace.
Pokud se například zvýší pravidelné výdaje, může dávat smysl dočasně upravit částku, kterou si odkládáte, a zároveň hledat prostor v ostatních výdajích. Cílem není vytvořit dokonalý rozpočet, který vydrží navždy. Cílem je mít rozpočet, který odpovídá vašemu skutečnému životu.
Právě letošní výsledky Provident Barometru ukazují, proč je dobré dívat se na osobní finance v širším kontextu.
Téměř polovina Čechů si pravidelně odkládá peníze. Zároveň ale 13 % lidí uvádí, že žije od výplaty k výplatě.
Tyto údaje si nemusí nutně odporovat. Člověk může pravidelně spořit a zároveň mít velmi omezený prostor v běžném měsíčním rozpočtu. Může například spořit menší částku, zatímco většinu příjmu spotřebují pravidelné náklady.
Spoření je proto důležitou součástí finančního zdraví, ale není jeho jediným ukazatelem.
Stejně důležité je vědět, kolik stojí běžný život, počítat s budoucími výdaji a mít přehled o tom, jak velký prostor nám po zaplacení všeho skutečně zbývá.
Nemusíte měnit celý způsob hospodaření najednou. Často je jednodušší začít jednou konkrétní změnou a postupně na ni navázat.
Můžete například začít tím, že si jeden měsíc budete zapisovat všechny výdaje. Následně si nastavíte pravidelnou částku, kterou si po výplatě odložíte. Další měsíc si můžete projít nepravidelné výdaje, které vás během roku čekají, a začít s nimi počítat dopředu.
Postupně tak vznikne systém, který nebude stát na neustálém přemýšlení, jestli si něco můžete dovolit. Budete mít jednoduše lepší přehled o tom, co si můžete dovolit dnes a co budete potřebovat v budoucnu.
A právě pravidelnost je často důležitější než snaha změnit všechno během jediného měsíce.
Určitým signálem může být například to, když vám pravidelně nezbývají peníze na konci měsíce, musíte opakovaně sahat do úspor kvůli běžným výdajům nebo vás každý větší účet výrazně rozhodí.
Stejně tak je dobré zpozornět, pokud začínáte odkládat platby nebo máte problém se splácením svých závazků.
Čím dříve člověk problém pojmenuje, tím více možností má při jeho řešení.
Pokud už se dostáváte do problémů se splácením, přečtěte si také náš praktický návod Co dělat, když nemůžu splácet půjčku (a jak předejít větším problémům).
Zdravé finanční návyky jsou pravidelné způsoby, jak člověk zachází se svými příjmy, výdaji, úsporami a závazky tak, aby měl své finance dlouhodobě pod kontrolou.
Podle Provident Barometru 2026 si 48 % Čechů pravidelně každý měsíc odkládá část příjmu. Zároveň vzrostl podíl lidí, kteří si spoří pravidelně stejnou částku, z 16 % na 22 %. Důležité je, že samotný podíl pravidelně spořících se v ČR podle TZ výrazně nemění.
Protože spoření je pouze jednou částí hospodaření s penězi. Domácnost může pravidelně odkládat část příjmu, ale zároveň mít vysoké pravidelné náklady nebo málo prostoru na konci měsíce.
Začněte jednoduše. Získejte přehled o svých příjmech a výdajích, stanovte si částku, kterou můžete pravidelně odkládat, a počítejte také s nepravidelnými výdaji, které vás během roku čekají.
Varovným signálem může být například pravidelné utrácení celého příjmu, nutnost sahat do úspor kvůli běžným výdajům, překvapení z pravidelných plateb nebo problémy se splácením závazků.
Data uvedená v článku pocházejí z Provident Barometru 2026. Průzkum pro společnost IPF provedla výzkumná agentura Emor na vzorku 8 779 lidí v devíti zemích. V České republice byl průzkum realizován v květnu 2026 na reprezentativním vzorku 1 002 osob ve věku 18 až 75 let.
Podle dat Provident Barometru až 41 % domácností s nižšími příjmy má obavu, že v letošním roce finančně nevyjde, zatímco u běžné populace je to zhruba čtvrtina.