21/10/2020

Výpověď z pracovního poměru: Na co máte nárok

Ze všech stran slyšíte, že hrozí krize hospodářství, že se zvýšila míra nezaměstnanosti a chystá se propouštění. Člověk se vždycky nejdříve zamyslí nad sebou: Mám svoje místo jisté? Co bych dělal, kdybych přišel o práci? Jestli jsou tyto otázky aktuální i pro vás, pojďte si nastínit základní situace, které mohou nastat, spolu s jejich řešením.

Dávám výpověď, odcházím sám!

Začněme variantou, kdy chcete odejít z vlastní vůle a sami podáte výpověď z pracovního poměru. Dobře, může to být i z nepříjemných důvodů, jako že jste nespokojení se stávající náplní práce, nesedli jste si s kolegy nebo vás vyloženě štve šéf. Ale dobrovolný odchod z práce může mít i ryze pozitivní důvod, třeba lepší nabídku.

V případě, že chcete z jakýchkoli důvodů odejít co nejdříve, zajděte za šéfem a zkuste vyjednat dohodu o konkrétním datu ukončení práce. Spíš čekejte, že na vaši nabídku nepřistoupí – chce získat čas na hledání nástupce – a napište standardní výpověď z pracovního poměru (náležitosti i vzory najdete na internetu). Nezapomeňte výpověď podepsat a co nejrychleji ji doručte šéfovi, nejlépe přímo do rukou. Od 1. dne následujícího měsíce pak budou následovat 2 měsíce práce, než vyprší výpovědní lhůta.

Výpověď z pracovního poměru – co vlastně obnáší?

Neštěstí nechodí po horách, a tak místo dobrovolné změny zaměstnání může přijít „padák“ přesněji výpověď ze strany zaměstnavatele. Ale nebojte se, český právní řád obecně stojí více na straně zaměstnanců. To vy jste ti, kteří jsou ohroženi ztrátou příjmů a s tím souvisejícími problémy. Zaměstnavatelé mají relativně svázané ruce, často neznají přesná právní ujednání a dělají chyby.

Bez ohledu na konkrétní situaci pro vás v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele platí jedno základní pravidlo: nepodepisujte nic ve spěchu, zmatku nebo pod nátlakem. Vždy si nechte nějaký čas na rozmyšlenou, klidně se poraďte s kolegy, pokud máte na pracovišti odbory, pak i s nimi a postupujte rozvážně.

Zaměstnavatel musí mít pádné důvody

Je přirozené, že s výpovědí v ruce se budete ptát PROČ? Na to vám musí zaměstnavatel v písemné formě výpovědi jasně odpovědět. Musí vždy uvést konkrétní důvody, proč s vámi chce rozvázat pracovní poměr. Nestačí jen odkaz na zákoník práce. Mezi tyto důvody patří:

  1. Zrušení firmy nebo její části, přemístění do menších prostor.
  2. Výpověď pro nadbytečnost v důsledku organizačních změn.
  3. Neschopnost zaměstnance vykonávat zadanou činnost ze zdravotních důvodů. Příkladem je pracovní úraz, nemoc z povolání, ale také třeba to, když řidič z povolání přijde o oprávnění řídit kvůli špatnému zraku.
  4. Porušování povinností zaměstnance. Rozlišuje se závažné porušení povinností, které samo o sobě stačí k „vyhazovu“, a pak soustavné porušování, u něhož platí zákon „třikrát a dost“, přičemž musíte být písemně upozorněni výtkou.

Odstupné jako drobná záplata

Je asi nad slunce jasnější, že když vás zaměstnavatel opakovaně přistihne při nedovoleném činu, nebude vám na odchodnou dávat odstupné. To vám náleží pouze v případě, že jste v tom nevinně, tedy pokud se s vaším místem do budoucna nepočítá. Částka, na níž máte nárok, závisí na počtu odpracovaných let u stejného zaměstnavatele.

Výše odstupného dle odpracované doby

Kolik času mám, když dostanu výpověď?

Nejradikálnějším řešením je vyhazov takzvaně „na hodinu“. Ten nabývá platnosti okamžitě a nepřináší s sebou odstupné ani jiné výhody. Toto je ale krajní řešení při zvlášť hrubém porušení povinností (např. krádež majetku zaměstnavatele nebo úmyslný trestný čin s trestem odnětí svobody alespoň 1 rok).

Klasická výpovědní doba je v ostatních případech stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele, a to nejméně 2 měsíce. Výpovědní doba začíná prvním dnem následujícího měsíce. Může být prodloužena jen písemnou smlouvou mezi vámi a zaměstnavatelem. Pokud z nějakého důvodu potřebujete kratší výpovědní lhůtu (například si rychle najdete jinou práci a nastoupit můžete prakticky hned), musí se na ní opět písemně shodnout obě strany.

Dá se na výpověď nějak připravit?

Kdykoli nechtěně přijdete o práci, je to nepříjemné. Sklouznete k sebelítosti, propadnete pocitu marnosti. Zkuste si to nebrat osobně a na příští podobné situace se alespoň trochu připravte.